V posledních dnech naší zemí víří vlna nenávisti a odporu ke všemu muslimskému, ke všem lidem, kteří se hlásí k islámu, nebo jsou z toho alespoň podezíráni. Na první pohled se není co divit, protože celý celý svět šokoval útok na novináře z týdeníku Charlie Hebdo. Ale při hlubším zamyšlení je to s podivem.
Troufám si říct, že většina Čechů muslima viděla tak maximálně na dovolené v Egyptě, Tunisu nebo Turecku. Navzdory tomu se vyrojily až hysterické obavy, že nám hrozí islamizace, ačkoli doma na muslima narazil málokdo. Natož aby s ním třeba mluvil. Přesto někteří politici vyrazili do svaté války za čistotu země a Evropy.
Tomio Okamura se rozhodl vymýtit islám z Čech. A má dost příznivců. Pokud by se skutečně rozhodli všichni jeho příznivci vyhnat muslimy z Čech, asi by jim to nedělalo velké potíže. Jejich počet na sociální síti totiž několikanásobně převyšuje počet muslimů v této zemi. Muslimové v Čechách musí být podle nich opravdu nebezpečnou silou, která má islamizaci této země téměř na dosah.
Tentýž politik vyčítá vládě, že přijme do země patnáct nemocných dětí ze Sýrie. S dětmi pochopitelně přicestují i jejich příbuzní, přibližně sedmdesát lidí. „Jsem absolutně PROTI nejnovějšímu rozhodnutí vlády začít přijímat imigranty z muslimských zemí do ČR,“ začíná Okamurův plamenný text. Tenhle pamflet proti pomoci sedmdesáti lidem, kteří díky válce v jejich zemi živoří v nepředstavitelných podmínkách „olajkovalo“ téměř osm tisíc lidí, čili více než stokrát víc, než kolik má být přijatých uprchlíků. Pomoci lidem v nouzi, jakou si většina z nás neumí ani představit, by mělo být povinností civilizované společnosti. Pokud se za takovou ovšem můžeme a chceme považovat.
Atentát v Paříži byl hanebný čin fanatiků, kteří se zaštiťovali půlměsícem. To ale nemůže a nesmí znamenat, že všichni muslimové jsou fanatici. Tady je třeba důkladně rozlišovat. Nebezpečné není náboženství, nebezpečný je fanatismus a slepá nenávist, ať už jde o fanatismus islámský, židovský, ale třeba i křesťanský. Nebezpečný je i fanatismus nacionální, slepé a fanatické odmítání čehokoli cizího a vzbuzování nenávisti vůči tomu, co je jiné a co neznáme.
Kamarádi mi pohoršeně vyprávěli, že v pořadu České televize vystoupil vysoký představitel muslimské obce a prohlásil, že by chtěl zavedení práva šaría v této zemi. Ten pořad jsem neviděl, ale pokud je to pravda, říkám na to: no a? Svoboda slova dává možnost vyjádřit názor i lidem, se kterými můžeme bytostně nesouhlasit. Pokud si nějaký pan muslim přeje zavedení práva šaría, je to jeho věc. Jednoduchým myšlenkovým procesem, který podle mě zvládne i průměrně inteligentní občan této země, totiž snadno přijdeme na to, že realizace něčeho takového je zhola nemožná, alespoň v současnosti a v nejbližší budoucnosti. Rád bych na tomto místě všechny vyděšené a jediné skutečné Evropany uklidnil, že ne všechno, co je vysloveno v televizi, musí být pravda a musí se stát.
Viděl jsem živého muslima na vlastní oči, mluvil jsem s ním a ani jsem nevyletěl do povětří, ani mě nerozstřílel na kousky. Nebojím se muslimů, bojím se hlupáků, kteří zaslepeně podléhají zbytečnému šíření nenávisti, bojím se fanatiků a extrémistů, bojím se zlých lidí. Jenže ti se ve společnosti bohužel vyskytují napříč náboženstvími.
