Čecháčci a Ukrajina

Události na Ukrajině vyvolaly velkou diskusi. Vzhledem k tomu, že jsem Ukrajinu několikrát navštívil, sledoval jsem dění na Ukrajině velmi pozorně. Nemile mě proto překvapily reakce mnoha čecháčků, kteří za Majdanem vidí kohorty nacistů sponzorovaných prokletými imperialisty, jejichž hlavním úkolem je svrhnout demokraticky zvoleného prezidenta a destabilizovat demokratickou Ukrajinu. 

Situace na Ukrajině není přehledná, protože není černobílá. Tisícihlavý dav na Majdanu taky není jednobarevný a jednotný. Nevylučuji, že součástí tohoto davu mohou být i ultrapravicoví nacionalisté, kteří podněcovali násilí a agresivitu si užívali. Jsem však přesvědčený o tom, že se jednalo o zanedbatelnou skupinku. Většina demonstrantů byli obyčejní občané, kterým došla trpělivost se zkorumpovanou státní správou a s vedením země, které nenabízelo žádnou jinou budoucnost, než návrat do náruče ruského medvěda. 

Touha po vstupu do EU totiž není hlavní pohnutkou, tou je obava, že se Ukrajina znovu stane ruskou kolonií. Připojení k Eurasijskému svazu totiž není ničím jiným. A nepodepsání asociační dohody tuto obavu jasně posílilo. Proto Ukrajinci vyrazili na Majdan, kde mnoho týdnů poklidně demonstrovali proti znovuovládnutí Ruskem. A vydrželi dlouho navzdory krutým mrazům i navzdory narychlo schváleným zákonům proti demonstrantům. A vydrželi i proti ozbrojeným složkám a dokonce se jim postavili se zbraní v ruce. 

A tady se objevují nacisté jako průhledný produkt kremelské propagandy. Sovětský svaz totiž dokázal během své existence jedinou významnou věc - porážku Hitlera (pokud pominu trápení chudáka Lajky a Gagarina). Velká vlastenecká válka vyvolává dodnes tak silný dojem, že stačí kohokoli nepohodlného označit za nacistu a bylo by krajně nevhodné proti takovému zlu nezasáhnout. A Rusko jako dědic SSSR si osobuje patent na neomylné rozpoznávání nacistů. Trošku při tom zapomínají na to, že těsně před válkou podepsali s nacistickým Německem pakt o neútočení. Demonstranti na Majdanu kazí ruské imperiální plány na Eurasijský svaz, a proto je ruská propaganda označí za nacisty, symbol největšího zla (bez povšimnutí tentokrát ponechám neustálou záměnu nacistů za fašisty a naopak). Kupodivu je tahle kremelská propaganda u tolika lidí úspěšná. Přidáme-li k nacistům banderovské bandy, máme tu zlo na druhou. Házení Banderovců do jednoho pytle s nacisty je ovšem projevem velké naznalosti.

Banderovci, neboli Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), bojovali za svobodnou Ukrajinu. Proti Stalinovi, proti Polákům i proti Němcům. Ve Stalinovi rozpoznali zlo mnohem dříve než zbytek Evropy. Bolševická propaganda je pochopitelně nemohla oslavovat. Dneska už ale o Banderovi a UPA vychazí knihy nezatížené bolševickou propagandou. Charles de Gaulle o nich údajně prohlásil: "Mít sto tisíc takových mužů, jako jsou oni, Francie by nebyla nikdy poražena!" Pro západní Ukrajince je Stepan Bandera hrdinou. Ve Lvově má dokonce pomník. 

Proč tolik čecháčků hledá za událostmi na Ukrajině spiknutí a demonstranty označuje za teroristy a nacisty? Všichni se ptají, jak je možné, že vydrželi na Majdanu tak dlouho. Asi proto, že jim o něco jde. Čecháček se raději nachá zmlátit, kolaboruje nebo emigruje, Ukrajinci si to nenechají líbit. A to je pro švejky těžko k pochopení, za tím přece musí být něco jiného. Není. Jenom touha mnoha lidí žít v zemi, která se několikrát z ruského područí dostala a už se tam nechce vracet. A místo hloupého obviňování bychom jim měli držet palce, aby se jim to povedlo a doba imperiálního Ruska jednou provždy skončila.